|
|
Bankovní a finanční krize
Lysoňková, Jana ; Revenda, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku finanční a bankovní krize a ukazuje to na konkrétním případě. Je rozdělena do tří kapitol. V první části jsou rozebrány obecné pojmy jako jsou měnová, bankovní, dluhová a systémová krize. Ve druhé kapitole je nabídnut konkrétní pohled na aktuálně probíhající bankovní krizi v Itálii, její stručný historický i geografický vývoj. Zabývá se především nesplacenými úvěry obchodních bank a zpomalujícím se ekonomickým vývojem. Za tímto účelem je snahou práce popsat italský bankovní systém, vysvětlit strukturu bank a jejich hlavní ekonomické ukazatele. V poslední části je představena konkrétní italská banka, Monte dei Paschi di Siena. Je rozebrán její vznik, růst a vliv na zemi. Snahou je demonstrovat důvody jejího úpadku.
|
|
|
Analýza měnové krize v Rusku
Nikonova, Inga ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce popisuje měnovou krizi v Ruské federaci, která se objevila v roce 2014. Teoretická část pokrývá nezbytné obecné informace týkající se měnových krizí: definice, příčiny vzniku a obecné teoretické modely krize. Tato část dále popisuje dvě skupiny indikátorů krize, detailněji se zabývá indikátory moderními a zobecňuje dopady měnové krize na ekonomiku. Analytická část obsahuje analýzu ruské měnové krize v souladu s teoretickou částí. Navíc autorka provádí ekonometrickou analýzu závislosti změny měnového kurzu na změně moderních indikátorů a sestavuje regresní model. V závěru autorka shrnuje dopady poslední kurzové krize na různé oblasti ruské ekonomiky.
|
|
|
Indikátory měnových a bankovních krizí
Kašpar, Jan ; Revenda, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šíma, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice indikátorů měnových a bankovních krizí a zkoumá jejich spolehlivost. Analýza je provedena na reálných ekonomických událostech; v případě krize měnové je to krize v Rusku v roce 1998 a u bankovní krize budeme zkoumat události v Irsku v letech 2008-2010. U obou krizí se pokusíme ze začátku o jejich striktní vymezení, neboť v ekonomické literatuře ani právních předpisech žádnou závaznou definici nenalezneme, přičemž pro analýzu časových řad je stanovení okamžiku vypuknutí a závěru krize naprosto zásadní. Také se podíváme na proměnu v chápání finančních krizí, kdy od izolovaného pojetí měnových, bankovních a dluhových krizí typického pro konec minulého století a přecházíme postupně ke komplexnímu pojetí finanční krize jako krize systemické, které představuje současný směr ekonomického myšlení. Hlavním cílem práce je tedy analyzovat spolehlivost indikátorů měnových a bankovních krizí na příkladu zvolené ekonomické události. Pokusíme se sledovat vývoj konkrétních ukazatelů v rámci několika let a nalézt ve zkoumaném vývoji trend, který by predikoval blížící se problémy. Budou také popsány některé metodologické problémy týkající se výzkumu indikátorů finančních krizí. V závěru práce uvedeme ještě srovnání obou zemí a zdůrazníme, co mají společné a v čem jsou rozdílné.
|
|
|
Global Games
Fiala, Tomáš ; Gregor, Martin (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá koordinačním problémem za nejistoty. Zabýváme se modelem koordinační hry s kontinuem hráčů, ve kterém určitá část hráčů musí zvolit stejnou akci, aby docílila změny režimu. Verze tohoto modelu s dokonalou informovaností má dvě Nashovy rovnováhy. Zavádíme do tohoto modelu nedokonalou informovanost a porovnáváme důsledky nejistoty o různých parametrech tohoto modelu. Dále zkoumáme roli privátních a společných informací. Především se zabýváme tak zvanou globální hrou, verzí tohoto modelu s nedokonalou informovaností, ve které hráči pozorují rozdílné, ale korelované signály. Ukážeme, že v tomto případě má model jedinou Nashovu rovnováhu. Dále se zabýváme podobnými modely a na jejich příkladě ukážeme klíčové vlastnosti, které způsobí jednoznačnost rovnováhy v globální hře. Nakonec ukážeme některé aplikace tohoto modelu na revoluce a měnové krize.
|
|
|
Napětí na devizovém trhu: měření pomocí teorie extrémních hodnot
Zuzáková, Barbora ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Benecká, Soňa (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá empirickou identifikací měnových krizí a následně diskutuje, zda u takto označených období můžeme v reálných ekonomikách pozorovat charakteristiky a projevy typické pro měnové krize. Jako indikátor je použit index napětí na devizovém trhu, který lze považovat za velmi účinný nástroj kvantifikace tržní nerovnováhy. Přesná kvantifikace tohoto indexu je stěžejním bodem celého empirického experimentu, a proto je značná část práce věnována podrobné analýze různých přístupu ke konstrukci indexu. Ve většině vědeckých článků zabývajících se modelem kvantifikace napětí na devizovém trhu je měnová krize definována deterministicky, tj. měnovou krizí je označováno období, jehož index napětí na devizovém trhu překročí určitý, předem stanovený práh. Naproti tomu tato práce upřednostňuje stochastický přístup využívající teorie extrémních hodnot s cílem dokázat, že právě tyto modely jsou mnohem spolehlivější v identifikování období postižených měnovými krizemi. V praktické části práce demonstrujeme aplikaci modelu na reálná data, a to na vzorku čtyř států střední Evropy v období mezi roky 1993 a 2012, případně 1993 a 2008, jmenovitě sledujeme Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Tyto země podstoupily podobný vývoj začátkem devadesátých let, kdy docházelo k reformacím jejich ekonomik z centrálně plánovaných na tržně řízené, a jejich nově vzniklé měny mohly být vystaveny podobným atakům ze strany devizových spekulantů.
|
|
| |
|
|
Ropa a měnový kurz vyspělých zemí importujících ropu
Skoupil, Lubomír ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Korbel, Jiří (oponent)
Tato práce se z teoretického a praktického hlediska zabývá vztahem mezi cenami ropy a měnovými kurzy vyspělých zemí, které tuto důležitou surovinu importují. Nejprve je zjištěn charakter závislosti směnných relací a cen ropy, navazuje popis a ověření modelů vztahu mezi směnnými relacemi a měnovými kurzy. Další text se soustředí na modely analyzující přímo závislost mezi cenami ropy a měnovými kurzy. Práci uzavírá diskuse o dalších možných mezičláncích v tomto vztahu.
|
|
|
Analýza platební bilance v souvislosti s výskytem měnových krizí
Kučera, Adam ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Vejmělek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice vnější ekonomické nerovnováhy a jejího možného důsledku v podobě měnové krize. Teoretická část práce vymezuje základní pojmy související s tématem a popisuje mechanismus vzniku vnější ekonomické nerovnováhy. V teoretické části jsou také určeny ekonomické veličiny, jejichž vývoj souvisí se vznikem této nerovnováhy a příchodem měnové krize. V praktické části práce je proveden empirický průzkum založený na analýze historického vývoje těchto vybraných veličin ve čtyřech zemích, které byly zasaženy měnovou krizí - Mexiko, Rusko, Brazílie a Argentina. Na závěr je provedena syntéza empiricky zjištěných poznatků společně s konstrukcí jednoduchého regresního modelu.
|
|
|
Měnové a finanční krize na konci minulého století
Poláčková, Vitalie ; Taušer, Josef (vedoucí práce) ; Černá, Iveta (oponent)
Práce se zaobírá problematikou měnových a finančních krizí, které proběhly na konci 20. století. První část práce se věnuje teoretickému vymezení měnových krizí. V první kapitole jsou definovány typy krizí. Druhá kapitola je zaměřena na vysvětlení příčin, průběhu a důsledků měnových krizí a činnosti MMF při jejich řešení. Třetí kapitola se věnuje charakteristice modelů měnových krizí. Druhá část práce se zabývá vybranými měnovými krizemi v 90. letech 20. století, specifikací příčin jejich vzniku a vývoje hospodářství postižených zemí v průběhu krizí.
|
|
|
Úloha ČNB v měnovém otřesu roku 1997
Otřísal, Gabriel ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce je věnována první měnové krizi v ČR od počátku české transformace, která proběhla v roce 1997. Analyzuje období krizi předcházející, její průběh a důsledky. Cílem práce je identifikovat příčiny krize a zjistit jejich vzájemné souvislosti. Na tomto základě pak staví hypotézu, že při odlišném nastavení měnové a fiskální politiky, při neprovádění devizových intervencí nebo při změně kurzového režimu jsme mohli být svědky odlišného průběhu krize. Doplněna je dále o aplikaci binárního modelu předvídání krize a rozhovor s přímým účastníkem tehdejších událostí.
|
host ::
RSS.